Marko Čermák manželka: tři životní partnerky a rodina
Životní dráha všestranného umělce Marka Čermáka byla stejně bohatá a pestrá jako jeho tvorba, a to platí i pro jeho osobní život. Slavný kreslíř a hudebník byl celkem třikrát ženatý a každé z těchto manželství představovalo jinou kapitolu jeho života, spojenou s rodinou, uměním a osobním růstem. Marko Čermák manželka je tak téma, které odráží nejen jeho vztahy, ale i proměny jeho kariéry a životních priorit. Jeho partnery byly ženy, které ho doprovázely na cestě od začínajícího výtvarníka až po uznávanou legendu českého komiksu a bluegrassu.
Libuška Mašková: první manželství a začátky kariéry
První ženou Marka Čermáka se stala Libuška Mašková. Toto rané manželství spadá do období, kdy Čermák dokončoval studia a hledal svou uměleckou cestu. Absolvoval Výtvarnou školu Václava Hollara a roční přípravku na Akademii výtvarných umění, později také nastoupil na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Právě v této době formoval své dvě velké vášně – kreslení a hudbu. Manželství s Libuškou Maškovou tak provázely začátky jeho profesionální dráhy, experimenty s uměním a také zásadní rozhodnutí odejít z fakulty před státnicemi, aby se mohl naplno věnovat svému poslání. Toto období položilo základy pro vše, co mělo přijít později.
Ema Šelmátová: matka dcery Lucie a umělecké období
Druhou manželkou Marka Čermáka byla Ema Šelmátová. Tento svazek již přinesl zásadní životní změnu – narození dcery Lucie. Období s Emou Šelmátovou bylo pro Čermáka tvůrčím vrcholem. Právě v této době, konkrétně v roce 1968, uspěl v konkurzu a stal se nástupcem Jana Fischera v roli kreslíře ikonického komiksu Rychlé šípy Jaroslava Foglara. Zároveň se intenzivně věnoval hudbě – v roce 1965 byl zakládajícím členem skupiny Greenhorns (později známých jako Zelenáči) a v roce 1968 založil skupinu White Stars. Manželství s Emou Šelmátovou tedy představovalo čas, kdy se Čermák etabloval jako respektovaný kreslíř i hudebník, a jeho osobní život se prolínal s výraznými profesními úspěchy.
Vladimíra Peštová: poslední manželka a dvě děti
Poslední a nejdéle trvající vztah spojil Marka Čermáka s Vladimírou Peštovou. Toto manželství přineslo stabilitu a rozšířilo rodinu o dvě děti. S Vladimírou Peštovou měl Čermák syna Marka Čermáka mladšího, který šel v otcových stopách a také studoval na Výtvarné škole Václava Hollara, a dceru Růženku, jež vystudovala výtvarnou výchovu. V tomto období Čermák dál rozvíjel svou tvorbu, například pokračoval v kreslení dlouholetého komiksu Modrá pětka nebo ilustroval sebrané spisy Jaroslava Foglara. Marko Čermák manželka Vladimíra Peštová tak byla oporou v době jeho plné tvůrčí zralosti a zajišťovala zázemí pro fungující rodinu, což mu umožnilo soustředit se na uměleckou práci i pedagogické aktivity, jako byly jeho knihy o hře na pětistrunné banjo.
Umělecká dráha Marka Čermáka: od kreslení k hudbě
Marko Čermák je vzácně nadaným příkladem umělce, který exceluje ve dvou na první pohled odlišných oborech. Jeho umělecká dráha je příběhem neustálého pohybu mezi výtvarným ateliérem a hudebním pódiem, mezi tužkou a banjem. Oba světy se u něj přirozeně prolínaly a vzájemně obohacovaly. Zatímco jeho kresby mají často rytmus a dynamiku, jeho hudba je vizuálně živá a vypravěčská. Tato dvojí vášeň ho provázela od dětství, kdy byl fascinován jak trampským způsobem života a přírodou, tak možnostmi vyjádření se skrz umění.
Kreslíř komiksů: Rychlé šípy a Modrá pětka
Jako kreslíř se Marko Čermák nesmazatelně zapsal do dějin českého komiksu. Jeho nejslavnějším počinem je bezpochyby převzetí kresby Rychlých šípů Jaroslava Foglara v roce 1968. Stal se tak nástupcem Jana Fischera a dal legendárnímu klubu chlapců svůj nezaměnitelný rukopis, který si pamatují generace čtenářů. Ještě rozsáhlejším dílem byl však originální komiks Modrá pětka, který vytvářel a jehož příběhy vycházely v časopise Pionýrská stezka neuvěřitelných dvacet let, od roku 1971 do roku 1991. Tento komiks o partě dětí řešících záhady mu umožnil plně rozvinout své vypravěčské a výtvarné schopnosti. Později také ilustroval nová vydání Foglarových knih, čímž uzavřel kruh své práce s tímto spisovatelem. Za celoživotní přínos komiksu obdržel v roce 2015 Cenu Muriel v kategorii Síň slávy.
Hudebník a zakladatel kapel: Greenhorns a Paběrky
Paralelně s výtvarnou prací kvetla Čermákova kariéra hudebníka. Je považován za jednoho z předních českých bendžistů a bluegrasistů. Jeho hudební cesta začala v roce 1965, kdy se stal zakládajícím členem zásadní trampské a country kapely Greenhorns spolu s Janem Vyčítalem a Josefem Šimkem. Kapela, později známá jako Zelenáči, významně formovala českou hudební scénu. V roce 1968 založil skupinu White Stars a jeho hudební angažmá pokračovalo i v pozdějších letech. Byl také členem kapely Paběrky. Jeho láskou bylo především pětistrunné banjo, kterému se věnoval s obrovským zápalem – cvičil dokonce i v osudový den 21. srpna 1968. Odtud pramenila i jeho autorství odborných knih o hře na tento nástroj, které vydal v letech 1977 a 1998. Jeho mezinárodní uznání pak dokládá prestižní ocenění Distinguished Achievement Award, které mu 4. října 2007 udělila Americká bluegrassová asociace.
Osobní život a zajímavosti o Marku Čermákovi
Za veřejně známou tváří úspěšného kreslíře a hudebníka se skrývá člověk s pevnými principy, hlubokým vztahem k přírodě a zajímavým životním příběhem. Osobní život Marka Čermáka byl formován jeho trampskými ideály, odvážnými rozhodnutími a setkáními s výraznými osobnostmi. Žil v souladu se svým přesvědčením, což se někdy neobešlo bez komplikací, ale v konečném důsledku mu zajistilo respekt a čisté svědomí.
Trampský způsob života a láska k přírodě
Od dětství trampský způsob života Marka Čermáka naprosto učaroval. Tato láska k volnosti, přírodě a jednoduchosti se stala jeho celoživotním vyznáním. Byl vášnivým cestovatelem a objevitelem – během života poznal prakticky celé území Čech a Slovenska a splul všechny řeky. Tento vztah se odrazil i v jeho bydlení. Je známo, že ještě v roce 2022 žil střídavě v Praze, ve svém srubu v Brdech a v maringotce v Krkonoších. Příroda pro něj nebyla jen útočištěm, ale i nekonečnou inspirací pro jeho kresby i hudbu, která je trampskému duchu bytostně blízká.
Vojenská služba a setkání s Kimem Houdkem
I povinná vojenská služba přinesla Čermákovi důležité setkání. Během základní služby se seznámil s budoucí hudební legendou Kimem Houdkem. Toto přátelství ukazuje, jak se Čermák již v mládí pohyboval v prostředí talentovaných a tvůrčích lidí. Vojna pro něj zřejmě nebyla snadným obdobím, ale i zde našel způsob, jak spojit svůj život s hudbou a podobně smýšlejícími lidmi. Toto setkání bylo jedním z mnoha kamínků, které později vytvořily mozaiku české country a trampské scény.
Odmítnutí spolupráce s StB a politické postoje
Jednou z nejvýznamnějších kapitol Čermákova osobního života bylo jeho statečné odmítnutí spolupráce s StB v 70. letech. Když ho estébáci oslovili, aby pro ně donášel, rozhodně odmítl. Paradoxní a zároveň výmluvnou epizodou z výslechu je, že estébáci se mu prý snažili zalichotit tím, že mu zpívali písně od Greenhorns. Tento postoj nebyl náhodný, ale vycházel z rodinného zázemí. Jeho rodiče vstoupili po válce do KSČ, ale již v roce 1948 na protest proti únorovému puči členské legitimace vrátili. Otec byl za tento čin perzekvován a vyhozen z práce. Čermák tak od mládí viděl, co znamená stát si za svým názorem, a tuto zásadovost si nesl celý život. Jeho politické postoje byly vždy jasné a nekompromisní, což mu v normalizačním období jistě neusnadnilo cestu, ale zachovalo mu vnitřní integritu.
Napsat komentář