Bettina Smetanová: druhá manželka Bedřicha Smetany
Když se řekne Bedřich Smetana manželka, většině lidí se vybaví jméno Bettina Smetanová. Tato výjimečná žena, rozená Barbora Marie Ferdinandiová, vstoupila do života již zralého a zkušeného skladatele v době, kdy to nejtěžší i nejslavnější měl teprve před sebou. Jejich svazek, trvající od roku 1860 až do Smetanovy smrti v roce 1884, představuje klíčové období, během něhož vznikla vrcholná díla české národní hudby. Bettina nebyla jen pouhou společnicí, ale aktivní a inspirativní partnerkou, jejíž vliv na Smetanův osobní i tvůrčí život byl hluboký a mnohostranný.
Původ a mládí Barbory Marie Ferdinandiové
Bettina Smetanová se narodila 9. listopadu 1840 v Černých Budách jako Barbora Marie Ferdinandiová. Pocházela z početné rodiny, jejíž otec Franz Ferdinandi zastával pozici správce panství v Obříství. Zajímavostí je, že s budoucím manželem byla spřízněna ještě před sňatkem – její sestra Albertina byla manželkou Smetanova bratra Karla. Bettininým mateřským jazykem byla němčina, což bylo v tehdejší společnosti běžné, ale později s manželem přešli na češtinu, což svědčí o jejich společném národním cítění. Již od mládí projevovala všestranné umělecké nadání, které ji později charakterizovalo. Byla vzdělaná, uměla francouzsky, hrála na klavír, zpívala a také malovala, přičemž jejím učitelem malby byl známý malíř Anton Waldhauser. Tento kultivovaný základ z ní učinil ideální partnerku pro umělce Smetanova formátu.
Svatba s Bedřichem Smetanou v Obříství roku 1860
Svatba Bedřicha Smetany a Bettiny Ferdinandiové se konala 10. července 1860 v Obříství. Pro Smetanu to byl druhý sňatek; jeho první manželka Kateřina Kolářová zemřela o několik let dříve na tuberkulózu. S Bettinou se setkal v červenci 1859, tedy v době, kdy byl vdovcem a procházel složitým osobním i profesním obdobím po návratu ze Švédska. Svatba v Obříství, na panství, kde její otec působil, symbolizovala začátek nové, stabilnější životní kapitoly. Toto manželství mu poskytlo nejen citový domov, ale také pevné zázemí, které bylo pro jeho náročnou tvůrčí práci v následujících letech nepostradatelné. Právě v této době se Smetana plně zapojil do českého kulturního života a začal pracovat na dílech, jež ho proslavila.
Manželství s Bedřichem Smetanou a rodinný život
Manželství Bedřicha Smetany a Bettiny bylo plné tvůrčí energie, ale také velkých zkoušek. Trvalo téměř čtvrt století a bylo poznamenáno jak uměleckými triumfy, tak osobními tragédiemi a nakonec i Smetanovou devastující nemocí. Bettina se stala skladatelovou oporou nejen v roli manželky, ale také jako bystrá a vnímavá konzultantka jeho děl. Jejich společný život se odehrával v Praze, která byla centrem českého národního obrození, a později na venkově v Jabkenicích, kam se Smetanova rodina uchýlila po skladatelově ohluchnutí. Toto období bylo na jedné straně poznamenáno izolací způsobenou hluchotou, na straně druhé přineslo nebývalou tvůrčí koncentraci, z níž vzešly symfonické básně cyklu Má vlast.
Dcery Zdenka a Božena z manželství se Smetanou
Z manželství Bedřicha Smetany a Bettiny vzešly dvě dcery, které se staly důležitou součástí jejich rodinného života. Starší Zdenka (později provdaná Heydušková) a mladší Božena (později provdaná Grafová). Přestože Smetana měl z prvního manželství čtyři dcery, z nichž tři zemřely v útlém věku, příchod Zdenky a Boženy naplnil jeho druhý rodinný život novou nadějí a radostí. Bettina jako matka zajistila dcerám kultivované prostředí a vzdělání. Osudy dcer byly úzce spjaty s osudy rodičů, zejména v těžkých časech Smetanovy nemoci. Jejich existence byla pro skladatele zdrojem útěchy a motivace, i když osobní tragédie – jako předčasná smrt některých z jeho dětí z prvního manželství – na něj těžce dolehly.
Bettininy umělecké talenty a vliv na Smetanovu tvorbu
Bettina Smetanová nebyla jen manželkou velkého skladatele, ale sama byla výraznou uměleckou osobností. Její talenty výrazně ovlivnily atmosféru jejich domova a nepřímo i Smetanovu tvorbu. Kromě již zmíněné hry na klavír, zpěvu a malby měla také literární nadání – psala poezii a je dokonce autorkou jednoho operního libreta. Tato všestrannost ji předurčovala k tomu, aby Smetanovu hudbě skutečně rozuměla a dokázala být jeho první kritičkou a rádkyní. Smetana její schopnosti ctěl a věnoval jí několik svých děl. Mezi ně patří například Bettina polka, Souvenir de Bohême en forme de polkas nebo Večerní písně na slova Vítězslava Hálka. Její vliv byl patrný i v tom, že Smetana v domácnosti postupně přešli z němčiny na češtinu, což korespondovalo s jeho vlasteneckým zaměřením v tvorbě, jež vyvrcholila operami jako Prodaná nevěsta nebo Libuše.
Život po smrti Bedřicha Smetany a odkaz
Smrt Bedřicha Smetany 12. května 1884 v Praze znamenala pro Bettinu Smetanovou konec jedné životní epochy. Po téměř čtyřiadvaceti letech manželství, jež bylo naplněno tvorbou, ale také péčí o těžce nemocného a hluchého manžela, zůstala sama. Její role se však nezměnila – zůstala strážkyní Smetanova odkazu a pečovatelkou o jeho hudební i písemnou pozůstalost. Poslední roky svého života prožila v ústraní, ale stále v kontaktu s kulturním světem, který jejího manžela ctěl jako zakladatele moderní české národní hudby. Její vlastní odkaz je neoddělitelně spjat s tím Smetanovým, neboť byla aktivní účastnicí a podporovatelkou jeho díla.
Poslední roky života a smrt v Luhačovicích
Po Smetanově smrti žila Bettina Smetanová dalších čtyřiadvacet let. Její poslední roky byly spojeny s lázněmi Luhačovice, kam zřejmě jezdila již dříve a kde nakonec i zemřela. Zemřela 14. prosince 1908 v Luhačovicích, tedy dlouho poté, co český národ přijal jejího manžela za svého největšího hudebního génia a jeho dílo, včetně cyklu Má vlast, se stalo symbolem národní identity. I v tomto období pravděpodobně udržovala kontakty s hudebníky a přáteli z okruhu Národního divadla. Její smrt uzavřela přímou osobní spojnici s érou Bedřicha Smetany.
Památník a místa spojená s Bettinou Smetanovou
Památka na Bettinu Smetanovou je dnes uchovávána především v souvislosti s místy, kde žila a působila. Je pohřbena na hřbitově v Luhačovicích, kde našla své poslední odpočinutí. Hlavní místa její paměti jsou však neodmyslitelně spojena se životem jejího manžela. Jedná se o Obříství, místo její svatby a mládí, Prahu, kde prožila většinu společného manželství včetně Smetanova působení v Prozatímním divadle, a Jabkenice, kde rodina žila po skladatelově ohluchnutí a kde Smetana dokončil mnohá ze svých vrcholných děl. Její portréty a osobní předměty jsou součástí expozic v památnících věnovaných Bedřichu Smetanovi, například v Muzeu Bedřicha Smetany v Praze. Její příběh tak zůstává trvalou součástí vyprávění o jednom z největších českých skladatelů.
Napsat komentář