Osobní život a manželství Roberta Hosseina
Osobní život slavného francouzského herce, režiséra a scenáristy Roberta Hosseina byl stejně dramatický a bohatý jako jeho kariéra na plátně a na divadelních prknech. Narodil se jako Abraham Hosseinoff 30. prosince 1927 v Paříži do umělecké rodiny, což předurčilo jeho životní dráhu. Jeho otec byl ázerbájdžánský skladatel André Hossein a matka komediální herečka původem z Besarábie. Tato umělecká krev se projevila nejen v jeho profesním životě, ale i v jeho vztazích, které byly vždy spjaty se světem kultury. Robert Hossein se oženil celkem třikrát a každé z těchto manželství přineslo do jeho života jinou dynamiku a zanechalo nesmazatelnou stopu. Jeho cesta srdcem byla lemována i tragédií, když v letech 1973–1974 byl zasnouben s Michèle Watrin, která bohužel roku 1974 zemřela při autonehodě. Tato událost jistě poznamenala jeho pohled na vztahy a život.
První manželka: Marina Vladyová a začátek rodiny
První a velmi významnou manželkou Roberta Hosseina se stala slavná herečka Marina Vladyová. Sňatek uzavřeli 23. prosince 1955, což znamenalo začátek nejen jejich společného života, ale i profesní spolupráce. Jejich vztah se zrodil na divadelních prknech a brzy přerostl v manželství, které dalo život jejich prvním dvěma synům. Společná umělecká duše je spojovala i před kamerou. Již v roce 1955 Hossein režíroval svůj první film ‚Les Salauds vont en enfer‘, kde si zahrál právě po boku své manželky Mariny. Toto období bylo pro Hosseina časem intenzivního tvůrčího i osobního růstu. Ačkoli se jejich manželství později rozpadlo a skončilo rozvodem, zůstalo klíčovou kapitolou jeho života, která mu přinesla rodinu a upevnila jeho postavení v kinematografii. Marina Vladyová jako první manželka Roberta Hosseina tak navždy zůstane spojena s počátky jeho rodinného štěstí.
Druhé manželství s Caroline Eliacheff a syn rabín
Druhé manželství Roberta Hosseina bylo bezpochyby tím nejkontroverznějším a nejvíce diskutovaným. Jeho druhou manželkou se stala Caroline Eliacheff, dcera známé filozofky a psychoanalytičky. Pár se vzal 7. června 1962, v době, kdy bylo Caroline teprve 14 let (nebo krátce poté, co jí bylo 14). Tento sňatek, který by dnes vyvolal obrovskou vlnu nesouhlasu, byl v tehdejší Francii legální, přesto šokující. Manželství s tak mladou dívkou samozřejmě přitáhlo velkou pozornost veřejnosti a médií. Z tohoto svazku se narodil syn Nicolas, později známý jako Aaron. Ačkoli se manželství s Caroline Eliacheff nakonec také rozpadlo, zanechalo po sobě mimořádný odkaz v podobě jejich syna. Nicolas Aaron se vydal zcela odlišnou cestou než jeho otec a stal se rabínem, který vyučuje náboženství ve Štrasburku. Tato proměna syna slavného herce v duchovního představitele je fascinujícím paradoxem Hosseinova života.
Poslední manželka Candice Patou a dlouhý vztah
Stabilitu a dlouhodobé štěstí našel Robert Hossein až ve svém třetím a posledním manželství. Jeho poslední manželkou se stala Candice Patou. Sňatek uzavřeli 28. června 1976 a tento vztah vydržel až do hereckého skonu. Candice Patou byla ženou, která s ním prošla zbytek jeho života a kariéry, poskytla mu zázemí a byla jeho oporou. Z tohoto šťastného a trvalého svazku se narodil syn Julien. Zatímco předchozí manželství skončila rozvodem, vztah s Candice Patou byl tím, který přetrval všechny bouře. Byla to právě tato manželka Roberta Hosseina, která s ním sdílela zralá léta jeho slávy, tvůrčí úspěchy i osobní klid. Jejich dlouhý a harmonický vztah stojí v kontrastu k bouřlivějším a kratším předchozím svazkům a uzavírá příběh jeho hledání osobního štěstí.
Rodina a děti: čtyři synové a jejich osudy
Rodina byla pro Roberta Hosseina nesmírně důležitá, a přestože jeho manželství ne vždy vydržela, vždy zůstal otcem svých čtyř synů. Měl celkem čtyři syny, každého z jiného manželství, a jejich životní cesty jsou rozmanité jako osudy jejich rodičů. Každý z nich si našel svou vlastní dráhu, někdy velmi vzdálenou světu filmu a divadla, který definoval život jejich otce. Hossein tak zanechal nejen umělecké dědictví, ale i živoucí pokračování v podobě své rozvětvené rodiny.
Synové z manželství s Marinou Vladyovou
Z prvního manželství s Marinou Vladyovou se Robertu Hosseinovi narodili dva synové: Pierre a Igor. Oba vyrůstali v uměleckém prostředí, obklopeni světem filmu a divadla díky slavným rodičům. Jejich dětství bylo poznamenáno rozvodem rodičů, ale i silným vlivem obou jejich talentovaných předků. O jejich osobních a profesních životech se veřejnost dozvídá relativně málo ve srovnání s jejich otcem, což může být záměrnou volbou soukromí. Jisté je, že jako synové Roberta Hosseina a Mariny Vladyové nesli od narození významné jméno a určitý druh dědictví, ať už se rozhodli jít v šlépějích svých rodičů, nebo si vybrali zcela jinou cestu.
Nicolas Aaron, rabín ze druhého manželství
Nejpozoruhodnějším a nejvíce odlišným osudem ze všech Hosseinových dětí je bezesporu život jeho syna z druhého manželství. Nicolas, který přijal jméno Aaron, je rabínem. Tato volba je obzvláště fascinující v kontextu jeho původu. Jeho otec, Robert Hossein, se narodil jako Abraham Hosseinoff do rodiny s židovsko-ázerbájdžánskými kořeny, ale sám se veřejně neidentifikoval výrazně s náboženským životem, který naplňoval jeho kariéru herec a režisér. Nicolas Aaron se však vydal hlubokou duchovní cestou. Působí jako učitel náboženství ve Štrasburku, kde předává židovskou tradici a víru. Jeho životní poslání tak představuje zajímavý protipól k světské slávě a dramatickému umění jeho otce. Je živým důkazem toho, jak se osudy dětí mohou radikálně lišit od osudů jejich rodičů.
Julien, syn z manželství s Candice Patou
Nejmladším synem Roberta Hosseina je Julien, který se narodil z dlouhého a stabilního manželství s Candice Patou. Julien vyrůstal v prostředí, které bylo pravděpodobně klidnější a stabilnější než to, které zažívali jeho starší bratři z předchozích vztahů. Jeho dětství a dospívání se odehrávalo v době, kdy byl jeho otec již etablovanou a uznávanou legendou francouzské kultury. Stejně jako u jeho bratrů Pierra a Igora, i o Julienově osobním a profesním životě je známo méně veřejných informací. Lze předpokládat, že vztah s otcem, trvající od jeho narození v roce 1976 až do Hosseinovy smrti v roce 2020, byl dlouhý a jistě hluboký. Julien představuje spojení s poslední a nejdelší láskou života Roberta Hosseina.
Herecká kariéra a role Joffreyho de Peyraca
Ačkoli byl Robert Hossein plodným režisérem a scenáristou, pro širokou veřejnost po celém světě, a zvláště v Československu a později v Česku, zůstane navždy spojen s jednou ikonickou rolí. Jeho herecká kariéra byla nesmírně rozsáhlá a začala již v mládí. Po návštěvě divadelních kurzů u Reného Simona a Tani Balachové získal první úspěch již v 19 letech ve hře ‚Les Voyous‘. Filmovou dráhu pak zahájil v roce 1948 ve filmu ‚Le Diable Boiteux‘. Byl to však především jeho talent za kamerou, který mu vynesl uznání v kulturních kruzích – jeho muzikálová adaptace ‚Bídníci‘ měla obrovský úspěch a byla reprízována i na Broadwayi. Přesto nic nepřekonalo popularitu, kterou mu přinesla role v sérii filmů, jež se staly kultem.
Začátky kariéry a první filmy v Paříži
Začátky kariéry Roberta Hosseina jsou spjaty s poválečnou Paříží, městem, které se znovu probouzelo k životu a kultuře. Jeho první krůčky na filmovém plátně v roce 1948 byly skromné, ale jeho odhodlání a talent byly zřejmé. Rychle se etabloval nejen jako charismatický herec s výraznou, trochu tajemnou a intenzivní přítomností, ale především jako vizionářský režisér. Jeho režisérský debut v roce 1955, kde hrál se svou tehdejší manželkou Marinou Vladyovou, ukázal jeho schopnost vést celý projekt. Během let se prosadil v různých žánrech, od dramat po thriller, a spolupracoval s největšími jmény francouzské kinematografie. Jeho práce v divadle, zejména pak monumentální inscenace ‚Bídníci‘, dokázala, že je mistrem velkolepé podívané a hlubokých emocí. Tato všestrannost ho odlišovala od mnoha jeho současníků.
Robert Hossein manželka a jeho vztah k roli Angeliky
Navzdory obrovské popularitě, kterou mu role přinesla, je překvapivým faktem, že Robert Hossein sám roli Joffreyho de Peyraca neměl rád. Pro miliony diváků se však stal ztělesněním tohoto fascinujícího, záhadného a vášnivého hraběte z filmové série o Angelice. Filmy, natočené v 60. letech podle románů Anne Golon, se staly mezinárodním fenoménem. Hosseinův Joffrey de Peyrac byl mužem s ošklivou jizvou, ale neodolatelným šarmem, mystériem a silou, který dokázal dobýt srdce nejen Angeliky, ale i diváků. Ironií osudu je, že role, která ho proslavila nejvíce, byla tou, kterou herec osobně nepovažoval za svou nejsilnější nebo nejoblíbenější. Možná ji vnímal jako určité typové zařazení, které zastínilo jeho širší režisérské a dramatické schopnosti. Přesto je tento vztah mezi hercem a jeho ikonickou postavou součástí legendy. Jeho soukromý život, konkrétně jeho manželka Candice Patou, s ním žila v době, kdy byla tato role již nedílnou součástí jeho veřejného image, a sdílela s ním tak i tento paradox slávy.
Napsat komentář