Soukromý život Miloše Formana a jeho manželky
Soukromý život oscarového režiséra Miloše Formana byl stejně dramatický a plný zvratů jako jeho filmy. Jeho osobní příběh byl hluboce poznamenán tragédií z dětství, kdy během války přišel o oba rodiče, a později i politickými okolnostmi, které ho donutily opustit vlast. V tomto kontextu hrály jeho manželky zásadní roli, poskytovaly mu zázemí a byly svědky jeho uměleckého vzestupu od československé nové vlny až po hollywoodské výšiny. Formanova cesta vedla přes tři manželství, z nichž každé představovalo odlišnou životní etapu – od začátků v Praze, přes emigraci do USA, až po klidný život v Connecticutu. Každá z těchto žen, Jana Brejchová, Věra Křesadlová a Martina Formanová, byla neodmyslitelně spjata s jeho tvorbou a osudem.
První manželka: Jana Brejchová a československá nová vlna
První ženou v životě Miloše Formana se stala v roce 1958 ikona československé kinematografie, herečka Jana Brejchová. Jejich manželství trvalo do roku 1962 a překrývalo se s Formanovými uměleckými začátky a nástupem fenoménu československé nové vlny. Brejchová, která již byla uznávanou hvězdou, a Forman, tehdy ještě absolvent FAMU s velkými ambicemi, tvořili výrazný pár pražské kulturní scény. Ačkoli jejich svazek nebyl dlouhý, spadá do období, kdy Forman natáčel své průlomové snímky, jako byly ‚Černý Petr‘ (1963) a ‚Lásky jedné plavovlásky‘ (1965). Spolupráce s geniálním kameramanem Miroslavem Ondříčkem se stala základem jeho vizuálního stylu. Manželství s Brejchovou tak představuje klíčovou éru zrodu Formana jako autorského režiséra a scenáristy, který s ironií a empatií zachycoval obyčejný život.
Druhá manželka: Věra Křesadlová a emigrace do USA
Po rozvodu s Brejchovou následovalo v roce 1964 nové manželství, které se ukázalo být nejdelším a životně nejvýznamnějším. Druhou manželkou Miloše Formana se stala Věra Křesadlová. Tento svazek přečkal dramatické historické události a zásadně formoval Formanův osobní i profesní život. Krátce po svatbě se manželům narodila dvojčata, synové Petr a Matěj Formanovi. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a následná normalizace však znamenaly zlom. Forman, který byl v té době na pracovní cestě v Paříži, se rozhodl nevrátit a emigroval do USA. Věra Křesadlová s malými syny jej následovala a rodina se usadila za oceánem. Právě v tomto manželství Forman prožil své největší umělecké triumfy – zisk dvou Oscarů za režii za filmy ‚Přelet nad kukaččím hnízdem‘ (1975) a ‚Amadeus‘ (1984). Manželství s Věrou trvalo až do roku 1999.
Třetí manželka: Martina Formanová a život v Connecticutu
Závěrečnou kapitolu svého života sdílel Miloš Forman se svou třetí manželkou, Martinou Zbořilovou, která po svatbě v roce 1999 přijala jméno Martina Formanová. Svatba se konala krátce poté, co bylo oficiálně ukončeno jeho předchozí manželství s Věrou Křesadlovou. S Martinou, která byla o mnoho let mladší, prožil Forman posledních téměř dvacet let svého života v klidném prostředí města Warren ve státě Connecticut. Zde také vychovávali své syny, dvojčata Andrewa a Jamese Formanovy, kteří se narodili v roce 1998. Život v Connecticutu představoval pro režiséra, který prošla vrcholy slávy i tvůrčími výzvami, období rodinného zázemí a relativního soukromí. Martina Formanová byla po jeho boku až do jeho úmrtí 13. dubna 2018 v nemocnici v nedalekém Danbury.
Rodina a synové Miloše Formana
Rodina byla pro Miloše Formana, který sám vyrůstal bez rodičů, nesmírně důležitá. Z jeho dvou manželství vzešli čtyři synové, kteří tvoří jeho přímé pokračovatele. Formanovi synové, rozdělení do dvou párů dvojčat, vyrůstali v odlišných prostředích – jedni v éře emigrace a hollywoodských úspěchů, druzí v poklidném Connecticutu – ale všichni sdíleli otcovu lásku k umění a nezávislému myšlení. Jeho role otce byla hluboce ovlivněna jeho vlastní zkušeností s osiřením, a proto se snažil svým dětem poskytnout stabilní a inspirativní domov.
Synové Petr a Matěj Formanovi z manželství s Věrou
Z manželství s Věrou Křesadlovou se v roce 1964 narodila dvojčata Petr a Matěj Formanovi. Jejich dětství bylo poznamenáno rodinnou emigrací do USA a následným vzestupem jejich otce na vrchol světové kinematografie. Oba bratři se vydali uměleckými cestami, byť ne přímo filmovými. Petr Forman se prosadil jako uznávaný výtvarník a scénograf, často spolupracující s divadly. Matěj Forman se stal hudebníkem a skladatelem. Jejich životní dráhy odrážejí kreativní prostředí, ve kterém vyrůstali, a multikulturní vlivy spojující jejich české kořeny s americkou zkušeností. Byli svědky otcova tvůrčího procesu během natáčení klíčových filmů jako ‚Amadeus‘ nebo ‚Lid versus Larry Flynt‘.
Synové Andrew a James Formanovi z manželství s Martinou
Druhou generaci Formanových synů představují Andrew a James Formanovi, dvojčata narozená v roce 1998 z manželství s Martinou Formanovou. Na rozdíl od svých starších polorodých bratrů vyrůstali již v ustálených poměrech v rodinném sídle ve Warrenu v Connecticutu. Jejich dětství a dospívání probíhalo v mnohem klidnějším a soukromějším prostředí, zatímco jejich otec, již žijící legenda, se věnoval spíše pedagogické činnosti a příležitostným projektům. O jejich budoucích profesních směrech není v širším povědomí mnoho známo, což respektuje soukromí, které pro ně rodina vždy vytvářela. Jejich existence symbolizuje poslední, rodinně orientovanou a poklidnou kapitolu života Miloše Formana.
Umělecká dráha a Miloš Forman manželka
Umělecká dráha Miloše Formana je neoddělitelně spjata s jeho osobním životem a vztahy. Každá z jeho manželek byla přítomna v odlišné fázi jeho tvůrčího vývoje, od experimentů československé nové vlny až po velkofilmy produkce Hollywoodu. Jeho ženy nebyly pouze partnerkami v soukromí, ale často i oporou během náročných projektů a životních zvratů, jako byla právě emigrace. Zatímco první manželství korespondovalo s hledáním vlastního filmového jazyka v Praze, druhé provázelo jeho adaptaci v Americe a cestu za Oscary a Zlatými glóby. Třetí pak představovalo období životní i tvůrčí vyzrálosti.
České filmy a spolupráce s Miroslavem Ondříčkem
Základy Formanova světového věhlasu byly položeny v Československu 60. let. Patřil k hlavním představitelům československé nové vlny, hnutí, které přineslo do kinematografie svěžest, autenticitu a kritický pohled na společnost. Jeho raná tvorba, jako ‚Černý Petr‘, ‚Lásky jedné plavovlásky‘ a zejména satirická komedie ‚Hoří, má panenko‘ (1967), je charakteristická dokonalou souhrou režie, scénáře a kamery. Klíčovou postavou tohoto období byl dvořanský kameraman Miroslav Ondříček, s nímž Forman vytvořil nezaměnitelný vizuální styl založený na dokumentární přesnosti, dlouhých záběrech a brilantní práci s neherci. Tato éra, která se časově překrývala s jeho prvním manželstvím s Janou Brejchovou, skončila s příchodem normalizace a Formanovým odchodem do exilu.
Americké úspěchy: Oscary, Zlaté glóby a BAFTA
Po emigraci do USA čelil Miloš Forman výzvě prosadit se v konkurenčním hollywoodském systému, aniž by ztratil svůj autorský rukopis. Jeho americká dráha je příběhem fenomenálního úspěchu. Již jeho první větší hollywoodský film, ‚Přelet nad kukaččím hnízdem‘ (1975), dobyl všechny hlavní ceny. Forman za něj získal svého prvního Oscara za nejlepší režii, stejně jako Zlatý glóbus. Jeho vrcholným dílem se stal ‚Amadeus‘ (1984), velkolepá historická freska, za niž obdržel druhého Oscara, dalšího Zlatého glóbus a také cenu BAFTA za režii. Následovaly další ambiciózní projekty, jako ‚Lid versus Larry Flynt‘ (1996), který mu vynesl třetí Zlatý glóbus. Tato období slávy a tvůrčí intenzity prožíval po boku své druhé manželky Věry Křesadlové, která s ním sdílela všechny peripetie života v nové vlasti. Jeho schopnost přenést evropskou psychologickou hloubku do velkorysého amerického filmového jazyka z něj učinila jednoho z nejrespektovanějších režisérů své generace.
Napsat komentář